Návštěvní kniha

Úvod k 2. repríze filmu Srdečné pozdravy z Ruska na ČT2 16. 1. 2016 ve 20 hodin

SRDEČNÉ POZDRAVY Z RUSKA
Bezpochyby jste si všimli, že James Bond vystupuje ve dvou liniích, a sice literární a filmové. Tyto linie jsou plně asynchronní. První film, Dr. No., vznikl na podkladu knihy, jež vyšla teprve jako šestá v pořadí a Srdečné pozdravy z Ruska pak podle románu, který Dr. No dokonce předešel o rok.
Jako kniha zaplavil pulty 8. dubna 1957. První záběry filmu vznikly o šest let později, 1. dubna 1963. Premiéra se odehrála v London Pavilion 10. října téhož roku.
Proč padla volba právě na tento námět? Thunderball, Kulový blesk, o němž producenti uvažovali, byl stále obklopen legislativní šlamastykou a The Spy Who Loved Me, Špion, který mě miloval, považoval Ian Fleming za experimentální román a nepřál si, aby byl filmován. Ale přidaly se i další důvody.
Jeden z producentů, Albert Cubby Broccoli, považoval Srdečné pozdravy z Ruska za jednu z nejlepších spisovatelových novel a president Kennedy na dílo upozornil, když je označil za jeden ze svých nejoblíbenějších příběhů s agentem 007. Způsobil, že byla kniha ve Spojených státech do dvou týdnů vyprodána a James Bond se stal definitivně celosvětovým fenoménem.
Od vzniku filmu uplynulo více než padesát let, takže řada herců - netřeba dodat: kromě Seana Conneryho - je dnešnímu divákovi neznámá.
Tak hned Daniela Bianchi. Tehdy dvacetiletá herečka, v roce 1960 vyhlášená Miss Roma a Vice-Miss Universe, získala roli bond-girl Taťány Romanovové v soutěži více než dvou set uchazeček. O deset let později pověsila hereckou kariéru definitivně na hřebík a provdala se za janovského magnáta a majitele loděnic.
Nejodpornější ženskou roli - Rosy Klebbové - ve filmu hraje Lotte Lenya, drobná a ve skutečnosti velmi půvabná rakouská zpěvačka a herečka, jež mimochodem nazpívala jako vůbec první interpretka píseň svého manžela Kurta Weilla Mack the Knife, kterou u nás proslavil Miloš Kopecký v klipu o Macky Messerovi a jeho nožích…
Nejsmutnější vzpomínkou na film je bezpochyby představitel Kerima Beye, šéfa pobočky MI6 v Istanbulu. Za oblíbeným mexickým hercem Pedrem Armendarizem zaletěl do Kalifornie se smlouvou v aktovce sám Broccoli. Ke konci natáčení se zjistilo, že umělec trpí nevyléčitelnou nemocí. Týden po dokončení filmu si sáhl na život…
Naopak náramné štěstí měl Desmond Llewelyn, jenž se pak usídlil na dlouhou dobu v roli Q. Peter Burton, představitel majora Boothroyda, výstrojního náčelníka oddělení Q ve filmu Dr. No, byl v době natáčení zaneprázdněn, takže roli získal právě Llewelyn. Byl to štěk za 30 liber šterlinků a ani ho nepozvali na premiéru filmu. Musel se za ním vypravit do místního kina v Hastingsu…Přesto neměl důvod litovat. Jako technicistický podivín vystoupil v dalších osmnácti příbězích!
Nu, a co nějaká historka z natáčení? Tady je!
V románu opouští bulharský zabiják Krilencu, prchající před hněvem Kerima Beye, dům, na jehož fasádě je obrovský poutač na film s Marylin Monroe. Padouch má okno přesně uprostřed jejích smyslných úst. Šéf výpravy Syd Cain si včas uvědomil, že by bylo šikovné udělat něco pro reklamu jiného filmu z produkce EON, Call Me Bwana, Říkej mi pane, v němž hlavní ženskou roli ztvárnila Anita Ekkbergová.
Poutač se vyměnil a jsou to Anitina ústa, v nichž to Krilencu od Beye schytá z jednoranné pušky.
Srdečné pozdravy z Ruska byly druhým a posledním filmem, který Ian Fleming viděl. Spisovatel zemřel 12. srpna 1964, takže premiéry dalšího příběhu, Goldfinger, se nedočkal. Vy se dočkáte. Příští týden…

Přidat nový příspěvek